Všechny vaše výtvory posílejte na mail us5mylove2@gmail.com

Leden 2012

Let You Go 25. - Krásný druhý první polibek

30. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Vážně jsem se divila, že ti dva jsou venku, ale větší problém byl, že teď už Terry nevymluvím, že mezi mnou a Adamem nic není, když nás viděla se vodit za ručičky. Ach jo, to jí vysvětlovat nebudu a budu to ignorovat.
"Co budete teď dělat?" Zeptala jsem se Richieho a Terry.
"Noo... Původně jsme se sem šli napít, ale jestli chcete být osamotě." Potutleně se uculovala Terry a Richie taky. Grrr...
"Ne, náhodou už jsem na odchodu." Prohlásila jsem a překřížila si ruce na prsou.
"Tak brzo?" Vyhrkl vedle mě Adam a pak zrudl, když si uvědomil, jak to vyznělo. To rovnou mohl říct: "Neodcházej." vyšlo by to nastejno.

Let You Go 24. - Na pláži

28. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Když jsem se ráno vzbudila, tak za mnou přišel Richie s tím, že by chtěl ven. Nevěděla jsem, jestli je to dobrý nápad. Ale bylo na něm vidět, že by chtěl ven.
"Tak jo.. stejně vypadáš jako upír." zasmála jsem se.
"Tak si dej pozor, abych tě nekousl." zasmál se a chtěl se na mě vrhnout.
Začala jsem před ním utíkat. Byla to docela sranda a oba jsme se smáli. Když jsem pak utíkala na zahradu, tak jsem nedávala pozor a zakopla jsem. Richie toho využil a rychle mě dohnal. Pomohl mi na nohy. Stáli jsme tam těsně u sebe a nebyli jsme schopní se pohnout. Zase se začal přibližovat, ale tentokrát jsem ho zastavila.
"Richie, potřebuju čas." Řekla jsem a vymanila jsem se z jeho sevření.
Přišel mi skleslý ale podařilo se mu to zamaskovat. Rychle se usmál.
"Tak teda na pláž?" zeptala jsem se.
"Jasně." Zajásal.
Tak jsme se šli převlíknout a mohli jsme vyrazit. Nasedli jsme do mého kabria a vyjeli. Samozřejmě jsem řídila, i když se to Richiemu nelíbilo. Dojeli jsme na pláž a nevím proč, ale hledala jsem Luce. Možná proto, že jsem se potřebovala někomu svěřit. Když jsem jí zahlídla, držela se za ruku s Adamem. Co to? Že by přikročili k dalšímu kroku? No nebudu se do toho pléct. Zavolala jsem na ní a přidala jsem do kroku. Usmála jsem se, když se rychle Adama pustila. Možná aby náhodou nebyly řeči. Otočila se na mě. No Richie samozřejmě taky přidal do kroku, aby mi stačil.

"Hoj, Luce. Co vy tady?" přišla jsem k nim.
"Šli jsme se projít." Řekla nevinně.
"To my taky. Ten mi nedal pokoj, dokud mě neukecal." Zasmála jsem se a Richie se mnou.
"To jsi fakt udělal?" divila se Luce.
"Jo, nevím jak se mi to podařilo." Usmál se nevinně Richie.
Měla jsem chuť ho praštit, ale ovládla jsem se. Luce si všimla, že se Richie drží dost blízko u mě. No.. trochu mi to vadilo. Nechci včerejšek rozebírat. Stejně na to dojde. Luce si nedá pokoj, dokud na to nepřijde. Trochu jsem od Richieho odstoupila, ale Richie se zas přiblížil. Vzdychla jsem. Tohle nemá cenu. Ale sama jsem si všimla, jak se Adam motá blízko Luce. Buď si to ta holka neuvědomuje, nebo jí je to jedno. A nebo taky, že dělá jako by nic. XD

Let You Go 23. - Dilema

26. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Dost mě zarazilo to, jak se Adam u Terry choval. Nejen že mě tím naštval, ale také mě tím dost vyděsil. Byla jsem už u sebe doma, Adam už jel také k sobě. Vyprávěla jsem mamce o tom vydařeném víkendu a hned potom jsem se šla osprchovat a lehnout si. Zítra jdu zase do školy. Kupodivu jsem usnula velice rychle na to, kolik věcí mi běhalo v hlavě. Ráno jsem se vydala do školy pěšky. Měla jsem aspoň čas se trochu uklidnit. Když jsem se vzbudila, tak mamka už doma nebyla.

Do školy jsem se na jednu stranu těšila kvůli Adamovi, jako na svého kamaráda, ale ta radost vyprchala hned, jakmile jsem si uvědomila, co mohlo znamenat včera to mlčení. Měla jsem z toho strach. Ale budu se chovat jako vždycky, alespoň se o to pokusím.
Školní den jako každý jiný. Všude se cpali děcka ke svým skříňkám, zběsile lítali sem a tam a pár se jich pralo, anebo se zrovna některé páry líbali. Nevím proč, ale jakmile jsem se podívala na zamilované páry, tak jsem si vzpomněla na to, jak se včera Terry chovala k Richiemu.

Let You Go 22. - Vysvětlování

24. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Když jsem je pustila dovnitř, tak jsem to za prvé musela rozdýchat. Nepočítala jsem, že přijde i Adam. Nedávalo mi to smysl. Zavedla jsem je dovnitřa šla jsem napřed abych probrala Richieho. Přišla jsem k němu a sotva jsem se ho dotkla, tak se probral.
"Děje se něco?" zeptal se rozespale.
"Nic se neděje, jen přišla Luce s Adamem." usmála jsem se na něj.
"Aha, to jsem nevěděl." mluvil stále rozespale.
"Richie, běž si klidně lehnout, já tam pak přijdu." řekla jsem a pomáhala jsem mu vstát.
Richie mě ale zaskočil tím, že mě objal.
"Děkuju." hlesl a pak šel do pokoje.
Byla jsem docela mimo. Z tranzu mě probrala Luce. Koukla jsem na ní a nevinně jsem se usmála.
"Tak přece jen jste se dali dohromady?" zeptala se.

Let You Go 21. - Navrácení domů

22. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

"Ty jeden lháři." Oslovila jsem Adama, který už byl na cestě do svého pokoje. Připraven si jít po tom svém vystoupení lehnout.
"Co?" Podivil se.
"Ty tak kecáš s tím, že neumíš zpívat." Objasnila jsem mu to.
"Vždyť je to pravda." Odmítal můj názor.
"Hele, kdyby sis aspoň v tomhle ohledu trochu nevěřil, tak se tomu nevěnuješ." Vrátila jsem mu to, na to mi nemohl nic říct.
"Sakra, ty snad každýho prokoukneš. Pravda je, že já si o sobě nemyslím, že neumím zpívat. Ale taky si nemyslím, že jsem nějak extra dobrej. Prostě průměr. Chci se zlepšit." Zauvažoval nahlas.
"Ty jsi dobrej. Prostě pokračuj v tom, co děláš a dosáhneš svýho." Povzbuzovala jsem ho.
"Dík, ty vážně vždycky víš co říct." Usmál se na mě. Vypadal vážně dobře, když se usmíval. Obzvlášť dneska mu to tak trochu seklo. No, nebudu takhle přemýšlet o svém kamarádovi. Nechala jsem ho odejít do jeho pokoje a já zalezla do toho mého. Šla jsem se osprchovat a hned po tom jsem usnula.

Let You Go 20. - Péče o Richieho

20. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Richie na tom byl hůř, než jsem si myslela. Nekomunikoval ani se mnou. Ale jedno bylo plus. Už spal. Sice se často probouzel, ale dokázal spát dýl než předtím. Problém byl s jídlem. Doslova jsem ho musela krmit. Ale zatím jsem to zvládala. Snad mi pomůže Luce, až se vrátí z víkendu. Ale jí taky nemůžu zatěžovat. Má totiž školu. No uvidíme. Byla neděle odpoledne a Richie zrovna spal. Opět. Byla jsem v obýváku a koukala jsem na film. Byla jsem docela unavená, protože jsem skoro nespala. Richie se v noci budil a chtěl odejít, takže jsem ho musela vždycky zastavit a zase dovlíct do pokoje. Asi v půlce filmu se mi začaly zavírat oči a během chvilky jsem usnula.
Probudilo mě ale šramocení v kuchyni. Ospale jsem vstala a šla jsem teda do kuchyně. Tam byl Richie a nejspíš něco hledal.
"Potřebuješ pomoct?" zeptala jsem se ho.
Jen se na mě podíval, ale opět nic neřekl. Docela frustrující. Ale trochu jsem si zvykla.
"Nemáš žízeň?" zeptala jsem se znovu.

Let You Go 19. - Koncert

18. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Konečně nastala sobota. Den koncertu.
"Postřeh!" Zařval někdo za mnou a pak jsem schytala ránu do temene.
"Au." Sykla jsem a otočila se na viníka. Kdo jiný by to mohl být, než Adam. Uvědomila jsem si, že po mně hodil něco, co se podobalo krabičce. Sebrala jsem jí ze země, kam upadla, když jsem jí nestačila chytit. Adam se potutelně usmíval a já něco tušila. Povytáhla jsem na něj obočí.
"No tak už to otevři." Pohupoval se netrpělivě na patách. Povzdechla jsem si a s úsměvem to otevřela. Byla jsem dojatá. Byl tam stříbrný řetízek s přívěškem. Byla to hvězdička.
"Jééé..." Pronesla jsem, aby se trochu uvolnil, "Tos nemusel. Proč mi to dáváš?" vykulila jsem oči.
"Protože za tu dobu, co jsme se poznali ses mi stala nejlepší kamarádkou. Takovou, jakou jsem neměl nikdy. Ani tam, odkud jsem se přistěhoval. Nikdo mojí osobu nechápal tak jako ty. Tak tohle je jen taková drobnost, která tohle všechno zdůrazňuje. Vzadu je věnování." Naznačil rukou, ať to otočím.

Tonight, Tongiht

17. ledna 2012 v 16:00 | TerryChris
Ode mě: Tak je tu první jednodílovka od jedné z vás. Přesněji od Lollík Kaulitz

Od autorky:
Tuhle povísku jsem psala u jedné krásné písničky. Písnička mě hodně inspirovala, ale také jeden film. Tak tedy hezké počtení. Za každý koment budu velice ráda.



"Bille, dneska se tu máš bavit a né být mi pořád u zadku!" zamručel na mě Tom.
"Mě to tu ale nebaví, asi půjdu domů a ty si nezapomeň zase přivést nějakou holku, kterou jenom přefikneš a zase jí pošleš k vodě se slovy 'Ozvu se ti'!" prsknul sem na něj a odešel, ale se slzami v očích. On si bohužel neuvědomuje, že mě to bolí, když tam má každou noc jinou holku, dnes večer to bude to samé, je mi to jasné, ale já už to nechci. Chci, aby to byl ten Tom, který je moje dvojče, né ten Tom, co si hraje na frajírka, aby zapůsobil na každou. Bohužel, zapůsobil i na mě, ale né tím jak si hraje n a frajera, ale tím jak se chová ke mě. Doma je na mě hrozně hodnej, chová se ke mě mile.
"Bille počkej!" zakřičí na mě známý hlas. Je to hlas našeho kamaráda Andyho.
"Co je!" řeknu hnusně a jdu dál.
"Bille," chytl mne za paži, "nevím, co jste si zase udělaly, ale chtěl bych to vědět, bohužel Tom mi to říct nemuže, jelikož si nabouchnul nehorázně sexy roštěnku.., ale je mi jí docela líto, zejtra ráno od něj odejde a pak už ho nikdy neuvidí," dořekne a mě se při slově 'sexy', draly slzy do očí. Snažil jsem se rychle mrkat, aby to Andy nepoznal, jelikož mě furt držel za ruku a byl ke mě čelem, mohl to poznat.
"Bille?" řekl tiše, "co se mezi vámi zase stalo?" řekl a posadily jsme se na lavičku, u které jsme stály. Sedl jsem si a opřel se.
"Víš, já bych ti něco potřeboval říct, ale jelikož nejsi jenom můj nejlepší kamarád, tak by si to Tomovi asi řekl," posmutněl jsem.
"Bille, ty máš holku?" začal s tou nejhorší věcí.
"Ne!" odsekl jsem mu, divně se podíval.
"A co se tedy děje, když mi to nechceš říct, protože se bojíš, abych to neřekl Tomovi?"
"No ono je to složité, je to o mě a Tomovi," pozvedl obočí.
"Povídej," pobídl mě. Rozhlídl jsem se a zvedl se z lavičky.
"Tady ne, pojď k nám," zvedl se a šly jsme k nám domů, kde jsme vyběhly ke mě do pokoje, kde je krásně naklizeno.
Posadil se u mě na postely a já si sedl vedle něj. Nadechl jsem se a měl pár podmínek.
"Nikomu to neřekneš! Obvzláš Tomovi ne!" pokýval, "dál si ze mě nebudeš dělat srandu, jsi jediný, komu to řeknu.. zatím," řekl jsem tiše, ale on souhlasil.
"Se vším souhlasím, ale už mě dál nenapínej!" znovu jsem se nadechl a prudce vydechl.
"Andy.. já jsem si uvědomil, že to, co cítim k Tomovi, není jenom láska k sourozenci, ale k milovanému člověku. Mě už štvě, jak si sem vodí ty holky. Každou noc jinou. Ani nevíš, jak mě to bolí, je to strašný," popotáhl jsem, protože se mi zase spustily slzy z očí. Andreas na mě koukal, ale ne jako na gaye, ale normálně jako na Billa.
"Bille, to co jsi mi teď řekl, nevím jak by to přijal Tom, ale.. já myslím, že by jsi mu to měl říct co nejdřív, nevím, ale nějak tě chápu, když si tě představím v té situasi, i když je to těžké," pousmál a poplácal mě po zádech.
"Andy, ale musíš mi slíbit, že mu to opravdu neřekněš, já nechci, aby to věděl od někoho jiného, než od mě," řekl jsem sklesle.
"Už jsem ti to slíbil na začátku, nebudu to nikomu říkat. Jen si mu to řekni sám, ale až bude nějak v klidu a nebude mít chuť na holky. Nevím jak by reagoval," usmál se a objal mě. Potěšil mě, myslel jsem si, že se bude chovat jinak, že mi nepomůže a bude mi říkat hnusné věci, ale ne. Opravdu mě podržel.
Andreas musel jít kolem druhé hodiny ranní domů, ale Tom se domů nevracel. Mám o něj hodně veliký strach. Volat mu na mobil asi nemá senu, ale zkusit to mohu.
Nic. Nikdo to nebere. 'Bože Tome, ty mi děláš víc a víc starostí, lásko,' pomyslel jsem si.
"Klika cvakla, dveře letí, Tom teď vchází do dvěří," zakřičel na celý dům, který byl až na mě prázdný.
"Tome!" zakřičel jsem na něj a zavřel za ním dvěře.
"Copak Billíšku?" bože miluju když mi tak říká, ale je to jenom, když je opilej. Počkat. Nevšiml jsem si žádné dívky, která by u nás dnes 'přenocovala'.
"Bille, já bych ti potřeboval něco říct, ale nevím jak," řekl opile, bylo mi jasné, že to bude nějaká kravina, která se mu pravděpodobně stala cestou domů.
"Už vím," stoupl si na nohy, ale ne jako opilec, které mu by se nohy podlamovaly, ale jako normální, střízlivý kluk. Byl tak blízko. "Miluju tě Bille!" zašeptal mi do ucha. Nevěřil jsem svým uším.
"Opravdu?" zašeptal jsem zase já. Pokýval hlavou na souhlas a přibližoval se ke mě.
"Dnes večer jsi jen můj a já jen tvůj!" i když jsem chtěl spojit naše rty jako on, musel jsem se na něco zeptat.
"Jen dnes večer?" koukal jsem smutně.
Chytl mě za bradu, kterou dal těsně k jeho obličeji.
"Na celý život!" přitiskl své rty na mé.


Autor: Lollík Kaulitz
Betaread: Terry Kaulitz


Jak posílat povídky...

17. ledna 2012 v 1:29 | TerryChris |  Moje keci
Tak, jak jsem si všimla právě na jednom mailu s jednodílovkou... potřebovalo by to pravidla na posílání povídek.....


Takže:
Pokud budete posílat povídky tak pouze v přiloženém souboru. Je to kvůli beatreadu. Je to pro mě snadnější i při vkládání na blog. Protože pokud pošlete povídku jako text mailu při kopírování se stane, že pozadí mailové zprávy zůstane nezměněné a já mám tak práci navíc při vkládání to do textového souboru.
Pokud máte k povídce i cover (obrázek) posílejte ho taky jako přiložený soubor mailu. A do textového souboru s povídkou jen vepíšete v závorkách kam chcete obrázek umístit a já to tak udělám.
Jelikož mi tohle usnadňuje jak betaread tak i vkládání na blog prosím dordžujte to.
Pokud jed o text mailu, do něj můžete vepsat jen to co je určeno mě. To co je určeno pro čtenáře bude v souboru s povídkou.
Pokud máte více dílů, prosím vás o to, abyste je daly do jednoho textového souboru. Opravdu to usnadňuje mou práci, jelikož když poslěte více více dílů jako více souborů, mohlo by se stát, že bych mohla jeden díl přeskočit a pak by vznikly komplikace, které bych musela ihned řešit.

Prosím vás, nikdy neposílejte povídku v textu mailu. Text mailu je určen pouze pro zprávu adresovanou mě.


vaše Terry Kaulitz

Let You Go 18. - Rozhodování

16. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Po telefonátu s Luce mi to prostě nedalo a začala jsem nad vším uvažovat. Do vztahu jsem se fakt nechtěla, ale po tom, co mi řekla Luce, že Richie chodí do půjčovny hlavně kvůli mně, nutí mě to přemýšlet. Ale nejdřív jsem se musela vyspat. Měla jsem toho plný kecky.
Ráno mě vzbudil můj vyzvánějící telefon. Myslela jsem, že volá Lucy, ale zmýlila jsem se.
"Haló?" řekla jsem rozespale.
"Jééé, já jsem tě vzbudil?" ozval se Izzyho hlas.
"No… tak trochu. Co potřebuješ?" zeptala jsem se ho.
"No… je mi to trochu trapný, ale nemohla bys přijet? Víš…" řekl, ale já mu skočila do řeči.
"Jde o Richieho?" zeptala jsem se rychle.
"No… jde o něj. Nevím si s ním rady. Nechce jíst ani pít. Nechci být ten, který ho poveze do nemocnice, až zkolabuje." Řekl a v jeho hlase jsem poznala, že o to fakt trápí.
"Tak ho přivez do Mark's surf. Mám službu za Lucy, tak budu tam. Něco vymyslíme." Řekla jsem.
"Díky, jsi světice." Řekl a položil to, takže neslyšel mou odpověď.
"To sotva." Byla moje poslední věta.
Tak jsem se šla oblíknout a vyrazila jsem do práce. No nejdřív mě v předsíni zastavil táta.
"Copak tati?" zeptala jsem se ho.
"Chtěl jsem ti říct, že dneska ti dám opravit auto. Taky proto, že vypadá takhle, ale taky, že mamka potřebuje to svoje. Mělo by to být dneska opravený, tak ti ho pak zavezu k půjčovně." Vysvětlil mi.
"Díky tati. Jsi zlato!" objala jsem ho.
"Tak utíkej, nebo bude Mark řvát!" usmál se.
Tak jsem vyrazila. Celou cestu do práce jsem myslela na to, co mi řekl Izzy a taky na to, jak Richie vypadal.

Let You Go 17. - Cesta

14. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

"Jupííí!!!" Doslova jsme s Adamem skákali do stropu, když jsme se sešli u mě doma i s taškama, kde jsme měli věci potřebné na víkend. Mamka v poslední době Adama prověřovala víc a víc, naštěstí se ukázalo, že si na nic nehraje a je vážně ten milej kluk. Taky se domlouvala s tím Adamovým bratrancem po telefonu a dneska ho uvidí naživo, protože nás k jeho bratranci mamka odveze autem. Bylo nezvyklé, že měla volno, ale byla to bomba.
"Bože! My je fakt uvidíme!" Zasekl se Adam.
"Já vím! Asi se mi to fakticky jenom zdá!" Pištěla jsem s ním a zároveň jsem si říkala, že kdybych se viděla před pár dny, řekla bych si: "Co je to za upištěnou krávu?", ale teď mi to bylo trochu šumák. Mamka se sprchovala, tak jsme měli trochu času se vyblbnout, abychom nedostávali tyhle záchvaty v autě.
"Ježiši Adame, já tě mám tak ráda. Bez tebe bych se na ně ani nedostala!" Objala jsem ho radostně a on se se mnou začal točit. Dva imbecilové. Co byste chtěli. Bylo mi líto, že Terry s námi nebude. Skillet sice neposlouchá, ale mohli by se jí zamlouvat. Chodila jsem za ní před tímhle víkendem denně. Bylo příjemné vidět, jak se mi zase vrací ta stará dobrá Terry. Nejradši bych se jejím rodičům za to klanila k nohám, ale asi by nevěděli co dělám. Když jsem myslela na Terry, tak ta moje radost byla ještě větší, že tím svým objetím jsem Adama téměř uškrtila.

Let You Go 16. - Překvapení

12. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Když Luce ode mě odešla, zalezla jsem do pokoje a oblíkla si to nejprovokativnější oblečení, co jsem měla v šatníku. Ještě jsem se šla nalíčit a byla jsem připravená k odchodu. Něco mi ale překazilo moje plány. Když jsem scházela ze schodů, zaslechla jsem, jak někdo rachotí klíči v zámku. Pak se otevřely dveře a dovnitř vešli rodiče. Byla jsem nejdřív vykolejená, ale pak jsem se k nim rozeběhla. Nevím, čím to bylo, ale zase jsem byla tou holkou, než odjeli.
"Terrynko, copak holčičko!" ptala se mamka.
Mě stékaly slzy dojetí po tváři. Nezmohla jsem se na nic jiného, než je objímat.
"Co to máš na sobě?" divil se taťka.
"To… to nic není!" řekla jsem vzlykavě.
"Budu ti věřit. Měla jsi někam namířeno? Jestli ano, tak se omlouváme." Usmál se taťka.
"Teď už se mi nikam nechce." Objímala jsem je.

Let You Go 15. - Útěcha

10. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Byla jsem docela vykulená, když jsem u Terry viděla Izzyho, no od toho incidentu v supermarketu neuběhla ani hodina a on tu byl? Tak to muselo být hustý. Byla jsem ráda, že mě z toho supermarketu nevyhodili, sice jsem musela zaplatit, co Richie s Joshem omylem rozbili, ale chodit tam můžu dál. Měla jsem ale sto chutí jít za nimi a naúčtovat jim to. Levný to fakticky nebylo.
"Máš dneska něco v plánu?" Otočila jsem se na Terry.
"Půjdu nejspíš do klubu a předpokládám, že ty tam se mnou nepůjdeš, že?" Šťouchla do mě.
"Ne. Kluby od jisté doby nesnáším. Hlavně si je spojuju s úchylama a chlastem a to mi jako zábava nepřijde." Zatvářila jsem se kysele.

Let You Go 14. - Stará známost

8. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Omluvila jsem se Luce, protože jsem zahlídla Joshe. Jednoho z těch, s kterými jsem spala. Šla jsem za ním. Bylo vidět, že mě rád vidí.
"Ahoj zlato!" pozdravil mě.
"Ahoj. A to zlato si odpusť!" řekla jsem mu.
"Promiň. Co ty tady?" zeptal se.
"Nakupuju s kámošku." Řekla jsem stroze.
"Aha. Tak mě napadlo, když tě tu vidím. Nechtěla by sis tu naší noc zopakovat?" řekl.
"No proč ne. Stejně večer nic nemám." Usmála jsem se na něj.
Upřímně… Josh byl jeden z mála, s kterým se mi to líbilo, a stál za zopakování.
"Takže večer, jo?" koukl na mě.
"Jasně, už se těším!" řekla jsem a Josh mě hned na to dost vášnivě políbil.
Ale netrvalo to dlouho, protože mě od něj někdo odstrčil a začla mlátit Joshe. Chvilku jsem jen překvapeně koukala a pak jsem poznala Richieho.

Let You Go 13. - Nová star

6. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Když Terry zmizela do svého pokoje, tak jsem se samolibě usmála. Za tohle Izzymu fakt poděkuju. Nesnášela jsem, to co Terry takhle po večerech prováděla. Vypadalo to, že dneska se se mnou do řeči už nedá, tak jsem si vzala věci a šla k sobě domů. Máma mi vyřizovala, že tu byl Adam a že mu mám zavolat. Stali se z nás opravdu dobří kamarádi. A vypadalo to, že ani jeden nechce víc, protože takhle je nám spolu vážně dobře. Odebrala jsem se do svého pokoje, udělala narychlo úkoly a popadla telefon a zavolala Adamovi.
"Copak jsi chtěl, že jsi tu byl?" Optala jsem se místo pozdravu.

Send me an Angel 5.díl KONEC

5. ledna 2012 v 12:00 | TerryChris |  Send me an Angel
Autor: TerryChris/Terry Kaulitz

Procházel jsem se po okolí a všechno mi připadalo známé. Ale nemohl jsem si vzpomenout odkud. Rozhlížel jsem se a snažil se na všechno vzpomenout. Ale marně. Všechno bylo tak známe, ale odkud?

BILL

Víkend uběhl jako voda. Tom se ještě nikde neobjevil. Chyběl mi. Byl jediný ze školy, co se se mnou bavil. Ten světlonoš, co mě chránil teď místo Toma se jmenoval Leonard, ale řekl mi ať mu říkám Leo. Je to pro něj kratší a hezčí. XD No radši jsem mu tak začal říkat. Ale jedna věc mě udivovala. Když tu byl teď Leo, tak se mi nic nestalo a to měl Michael spoustu možností. Ale vždycky se mi obloukem vyhnul. Asi to Leo opravdu zařídil.
Jenže mě v hlavě kolovaly otázky a myšlenky na Toma. Kde asi je.
Zrovna jsem mířil do školy, když jsem si všiml kluka, hodně podobnýmu Tomovi. Chtěl jsem se za ním rozeběhnout, ale neměl jsem jistotu, že je to opravdu Tom. Možná to byla halucinace. Povzdychl jsem si. Zase blouzním. Teď už i za bílýho dne.
Došel jsem ke škole a hned jsem zamířil do třídy. Posadil se do lavice, kterou jsem před víkendem obýval s Tomem. Všichni ve škole, jako by zapomněli, že nějaký Tom Trümper nastoupil na tuhle školu. Možná mě považovali za blázna, když jsem se na něj ptal. Bylo mi to fuk. Potřeboval jsem vědět, co s ním je a jestli ho někdo neviděl. Nikdo si ale nepamatoval na něj natož na jeho jméno. Spíš se mě ptali, kdo to jako má bejt a podobně.

Let You Go 12. - Vysvětlování

4. ledna 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Měla jsem chuť Adama přetrhnout. Bála jsem se Luce podívat do očí, protože jsem nevěděla, co jí Richie řekl. Když si ale po tom, co jsme na sebe řvaly, utírala oči, všimla jsem si jizvy na jejím zápěstí.
"Co to je!?" vykřikla jsem a popadla jsem jí za tu ruku.
Ona jen mlčela. Měla jsem jí chuť jednu vrazit. Ale musela jsem se ovládat.
"Proč?" koukla jsem se na ní.
"Terry, to je přece jedno!" hlesla.
"Proč se řežeš?" zeptala jsem se jí v klidu.
"Bylo to jen jednou." Koukla do podlahy.
"Ty si myslíš, že za to, co teď ze mě je, můžeš ty?" zeptala jsem se jí a ona jen přikývla. Zavedla jsem jí i Adama do obýváku.

Ach jo :(

3. ledna 2012 v 21:07 | TerryChris |  Moje keci
Hey Leute,
chápu, že spousta z vás co sem chodí nemá kvůli škole čas. ALe když to tu vidím, tak se mi chce plakat. Snad mě pochopíte, když tohle napíšu.
Strašně mrzí to, že nepřibývají komentáře. Jasně chápu není čas. Ale vemte si, že i já nemám tolik času. Chodím do práce a ještě se snažim věnovat domáctnosti a k tomu mám blog. Tenhle blog. Ono stojí nějaký čas a úsilí udělat to tak aby se tu vám tu líbilo. Někoho to stojí práci ohledně grafiky, mě to stojí práci ohledně kontrolování povídek a nastavování na zveřejnění.
I při té trošce času, co si najdete při návštěvě tohoto blogu, tak by vám asi neupadly prsty, napsat pár komentů.
Já chápu vás a váš nedostatek času, tak vy chápejte mě a můj nedostatek času.
Dívám se tak na statisky a i když vás to tu navštíví během dne tolik a pár článků i víckrát tak mě mrzí to, že se tu komenty neobjevují. Jeden koment není schopen vykompenzovat to množství toho co je tu přidáno a ani to úsilí jak autorů twincestních nebo normálních povídek, tak i moje když vše pro vás kontroluji a zveřejňuji.
Víte, znám pár blogů co právě kvůli nedostatku komentů bylo zrušeno a že to byly hezké blogy. Tak vás žádám, nenechte mě udělat to rozhodnutí zrušit tento blog kvůli nedostatku komentářů a návšťevnosti.
Snad to pochopíte tak, jako já chápu to, že třeba nemáte čas.

Yours

Let You Go 11. - Shledání

3. ledna 2012 v 18:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

"Zlato, jsi v pohodě?" Klepala na dveře od mojí koupelny mamka. Nedávno mi volala a já se jí o všem svěřila a ona samozřejmě hned musela přiletět domů. Docela ráda jsem jí viděla, ale nechtěla jsem, aby přišla o nějaký kšeft, i když říkala, že už ten článek do novin měla dlouho hotový a chtěla za mnou domů. Seděla jsem ve vaně a máma stále čekala na odpověď. Proč? Docela jsem jí vyděsila, když mě viděla, jak stojím na okraji střechy. Sice tam chodím pořád, ale ne na okraj. Proto mě pořád kontroluje. Nikdy jsem svoje psychické trápení neřešila tím, že ho přebíjím fyzickým, ale u zápěstí jsem právě teď držela žiletku. To ne. To nesmím udělat, ublížila bych tím mámě.

Thanks Brother II. 14.díl

3. ledna 2012 v 16:00 | TerryChris |  Thanks Brother II.
Autor: TerryChris

"Ale jen ten idiot Jeremy!" pokrčila rameny.
"Už mi ten kluk leze pěkně na nervy." zaťal jsem pěst.
Ale Terry mě chytla za zápěstí a otočila čelem k sobě.
"Richie, prosím, uklidni se. To bude v pohodě. On dá pokoj." pořád mě držela za zápěstí.
"To bych mu radil." řekl jsem a rychle jí objal.
"Teď už tě nepustím. Ani kdybys sám chtěl." šeptala.
"Sama víš, že chtít nebudu." políbil jsem jí.
Terry jen přikývla. Seděli jsme v tom objetí dlouho a Terry mi v náručí usnula. Zalechl jsem Jayovo volání zezdola, tak jsem Terry položil do postele a šel za ním.
"Co se děje, Jayi?" zeptal jsem se ho.