Všechny vaše výtvory posílejte na mail us5mylove2@gmail.com

Let You Go 27. - V utajení

3. února 2012 v 13:00 | TerryChris |  Let You Go
Autor: TerryChris & Miss Freaky Luce

Večer jsem volala s Terry, měla jsem o ní starost. Proto jsem jí navrhla, že si promluvíme z očí do očí. Tak to bude lepší než po telefonu. Teď jsem ale myslela i na jiné věci než na Terry a to na Adama. S hlavou zamotanou jsem si lehla na postel a přemýšlela, co že jsme to vlastně spolu dneska dělali. Opravdu jsme se dali dohromady? Dotkla jsem se svých rtů, které se dotýkaly těch Adamových. Skoro to ve mně hrklo, že jsem si sedla na postel. Přece jsem nechtěla, aby z nás bylo něco víc než přátelé. Jenže Adam jen podtrhl fakt, že on miluje mě a ujistil mě, že já miluju jeho. Povzdechla jsem si a zase se zabořila hlavou do polštářů. Najednou mi opět začal vyzvánět mobil. Mamka.
"Ahoj mami, co se děje?" Zvedla jsem telefon.


"Ahoj Luce. Hele, dneska nepřijdu domů. Vrátím se až zítra k večeru. Práce se mi dost protáhla. Musíme napsat ještě šest článků do zítřejších novin. Šéf to chce do půlnoci. Tak promiň. Uděláme si někdy společnej večer ano? Jestli nechceš být sama doma, tak můžeš říct Terry, anebo Adamovi. Jak budeš chtít." Zrudla jsem, když řekla Adamovo jméno.
"Jasně mami, někoho z nich pozvu." Vysoukala jsem ze sebe, pak jsme se rozloučili a bylo to. Prej 'Můžeš říct Adamovi'. Mamka si je asi vážně jistá, že jsme s Adamem velcí kamarádi. Do dnešního odpoledne tomu tak bylo. Kdyby věděla, že jsem s ním začala chodit, určitě by to nenavrhla. No, ale když už to řekla. Proč by ne? Trochu jsem zaváhala, když jsem vytáčela jeho číslo, ale nakonec jsem se rozhodla a vytáčela.
"Lucy, stalo se něco?" Ozval se jeho hlas z telefonu.
"Nic, jen - volala jsem s mamkou. Říkala, že přijede domů až zítra večer a navrhla mi, že si můžu domů pozvat na večer klidně Terry anebo tebe." Skousla jsem si nervózně ret.
"Hmmm... Tvoje mamka neví, že se mnou chodíš co?" Zasmál se do telefonu.
"Tví rodiče ano?" Tázala jsem se ho.
"Vlastně to neví nikdo krom nás dvou." Přiznal nakonec. Docela mi spadl kámen ze srdce. Nemám zapotřebí, aby to hned všichni věděli.
"Můžeme to ještě chvilku tutlat, než to někomu povíme." Hlesla jsem nakonec.
"Taky se mi nechce hned všem chlubit." Přiznal nakonec, "Navíc, asi bychom se stali středem pozornosti a to fakt nepotřebuju. Jsem rád, že jsem se ze středu pozornosti už dostal, když mě tak nějak tady vzali mezi sebe." slyšela jsem jeho starostlivý a smutný hlas. Už jsem chtěla, abych ho mohla obejmout.
"Dobře, tak přijdeš dneska?" Změnila jsem téma.
"Na sto procent. Za půlhodinky jsem tam. Pa." Rozloučil se a já zavěsila. Byla jsem z toho, že má přijít docela víc než nervózní. Jako nikdy dřív. To je tím, že je to můj kluk. Už ho nemůžu brát jako kamaráda. Pustila jsem si písničky od Skillet a vzpomínala na ten koncert, hned mi to vykouzlilo úsměv na tváři. Z mého vzpomínání mě vytrhl zvonek. Seběhla jsem schody, abych mohla otevřít. Ve dveřích stál Adam a oslnil mě svým sexy úsměvem.
"Ahoj." Pozdravila jsem ho a zavřela za ním dveře. On se místo pozdravu sehnul a začal mě jemně líbat.
"Hmm... Tohle se mi začíná zamlouvat. Dělat tohle místo pozdravu." Opřel si čelo o to moje.
"Myslím, že je to ale delší než 'ahoj'." Začala jsem se smát a on se mnou.
"Takže to budeme muset tutlat jo?" Objal mě, když si položil batoh s věcmi na zem.
"Jo, jedinej člověk, co něco tuší je Terry, ale myslím, že se nám podaří se před ní chovat jako kamarádi. Pokud se dokážeš ovládat." Podívala jsem se mu do očí.
"Co si o mně myslíš?" Vykulil oči, "Že to nezvládnu?" překřížil si ruce na prsou.
"Ne-e." Zakroutila jsem nesouhlasně hlavou.
"Tyyy...." Už se po mně sápal a skočil po mně, že jsme přepadli v obýváku na gauč.
"Prej, že se dokážeš ovládat." Udělala jsem na něj oči. Adam se jen letmo usmál, odhrnul mi vlasy s obličeje a něžně si mě přitáhl za bradu, aby mě mohl líbat. To líbání trvalo docela dlouho, že jsme skoro nezaregistrovali to, jak cvakl zámek u dveří a někdo vstoupil. Vymrštila jsem se do sedu a odstrčila od sebe Adama. Cože? Terry?

"Co tu děláš?" Kulila jsem na ní oči.
"Taky tě ráda vidím." Zasmála se mi a pak se zarazila, když vedle mě uviděla Adama, "I tebe Adame." otočila se na něj.
"Ahoj." Prohlásil s úsměvem.
"Co tu děláte tak sami? V noci?" Začala trošíčku rejpat a sedla si přímo mezi nás.
"Mohla bych se ptát na to samé." Přimhouřila jsem na ní oči.
"Ty si nepamatuješ, že jsi mi nechala udělat klíč, když jste byly s mamkou na dovolený a já vám měla zalejvat kytky?" Vytřeštila oči.
"Terry... Bylo mi dvanáct." Povytáhla jsem obočí.
"A to, že je ti patnáct je nějakej rozdíl?" Smála se mi dál a pak se otočila na Adama, který pod jejím pohledem celý zrudl, "A co ty tu děláš?" přimhouřila na něj oči, jako já předtím na ní.
"Ehm... No..." Nevěděl co říct, tak jsem mu pomohla.
"Adam sem přišel přespat." Řekla jsem v pohodě, "Mamka mi volala, že dneska nepřijde a že si ho sem můžu klidně pozvat, abych nebyla sama." pokrčila jsem rameny.
"Jo táááák." Usmívala se jako sluníčko, "Náhodou mamka není doma a náhodou si pozveš kluka a náhodou chceš, aby přespal. Téda, to se mamka nebojí, že se NĚCO stane?" zazubila se na nás.
"Jsme kamarádi. Mamka to ví. Čeho by se měla bát?" Vytřeštila jsem na ní oči.
"No, nebudu s vámi mluvit jako s malými dětmi, přece znáte to slovo na S." Začala jsem se šíleně smát, ale možná to znělo trochu nervózně.
"Terry, ty máš nápady. Nech toho. Jinak mě zabiješ." Smála jsem se dál.
"No, tak už vám patnáct bylo, že jo. Se nedivím, že mamka nemá strach." Kárala mě.
"Ale my nic takovýho NEDĚLÁME jsme jenom KAMARÁDI." Zdůrazňovala jsem každé slovo.
"Jasně, jasně." Mávla nad tím rukou, "Tak proto máš ten cucflek na krku..." poukázala nenápadně na můj krk. Rychle jsem se za něj chytla.
"Cože?" Dělala jsem nechápavou, "Jak se mi tam mohl octnout? Jsi si jistá, že je to cucflek?" šla jsem se podívat na chodbu do zrcadla.
"Luce, nehraj blbou. Já taky hrát už blbou nebudu. Já vím, že jste spolu. Bylo mi to jasný od samýho začátku. Už od toho, jak ses mi do telefonu zdála divná." Podívala se na mě velice upřímným pohledem.
"Fajn, tak před ní to už asi neututláme." Povzdechl si nahlas Adam.
"Vy jste mi to chtěli utajovat!?" Vybuchla Terry.
"Promiň mi to. Jen jsem nechtěla, aby to hned všichni věděli. Protože kdybys to řekla Richiemu, tak jak toho kecku znám, tak by to řekl Izzymu a pak to ví celý LA." Zmučeně jsem se na ní podívala.
"Jo, to chápu. Ale příště mi laskavě nic netajte. Já to věděla, že spolu budete!" Vypískla nadšeně a začala nás s Adamem objímat "No podívejte se, jak jste spolu roztomilý..." rozplývala se nad námi a my se začali smát, "No, musím jít ještě za Richiem, asi se už vzbudil. Tak půjdu za ním. Nechám vás tu osamotě. A doufám, že kdyby k něčemu mělo dojít, tak máš Adame to slovo začínající na ko-" To jsem po ní hodila polštář.
"K ničemu takovýmu nedojde." Zahřměla jsem.
"Jen aby ses pak nedivila." Vztyčila ukazováček a pak už odešla. Podívala jsem se šokovaně na Adama, který se mému výrazu jen smál.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama